I když člověk bude mít všechno, vždycky si najde důvod být nespokojený....

Báseň

15. června 2007 v 19:46 | e-linkay |  Článečky
Smrt
Od narození umíráš,
smrt je součást života,
tikot hodin nevnímáš,
jen když přijde samota.

Bojíme se nejen smrti,
bojíme se umírání,
strach hrdlo nám škrtí,
kde a kdy - nemáme zdání.

Z bolesti a utrpení
strach největší míváme,
že pak už dál nic není,
že navždycky usínáme.

Že naše těla, ba i duše,
červi v zemi sežerou,
nezbudou než suché růže
na náhrobku se stuhou.

V noci ve tmě, když usínám,
myslím na smrt, na žití,
co ještě stihnu, co vykonám,
než zem mé tělo pohltí.
Odcházím spát,tak buďte tiše,
možná se uvidíme zas někdy příště.
Ted' už ale vážně musím jít spát,
nechám si o vás možná i zdát.
Odcházím se svědomím že nemám nic,
můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci,všechno už mám,
a když je toho hodně vše vám dám.
Odcházím s nadějí že bude lepší svět,
možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči,dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.
Odcházím a vím, že budu vám scházet
však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím,že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.
Odcházím a naposledy se loučím,
kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata já nechci si stavět,
že příběhy se o tom budou vyprávět.
Odcházím a vím,že byl to dobrý svět,
a však vím, že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo hrozně spát...
Usínám,snad naposledy,
v životě svém krátkém,
smrt už na mě shora hledí,
jdu po mostě vratkém!
Co stát se musí,stane se mi,
nic se dělat nedá,
chyby se nenapravily,
teď už cíl jen hledám...
Bloudím ve snech,kudy jít?
Tunelem,či světlem?
Budu ovšem radost mít,
vydám-li se vedle?
Špatná volba,život byl,
měla sem jít jinak,
TY si se mnou chvíli snil,
pak nastala změna..
Už již mizí tunel krátký,
světlo už se vytratilo,
přešla sem již ten most vratký,
štěstí mě tu zaplavilo...
KONEC!
mizí potíže i trápení!
KONEC!
umírám,a mizí všechna vábení...
Svíčka,plamínek,harmonický pár,
lusk-světlo,nadpozemský dar.
Tančící plamínek,strašidelný stín,
pomatení mysli či opojení dobrých vín?
Mávnutí proutkem a....tma
nic víc,jen černá tma
a ticho všude kolem
a spánek slyšejíc řváti tiché sbohem..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MorceMisik MorceMisik | Web | 15. června 2007 v 20:09 | Reagovat

oooooooooo strašně krásná báseň.... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.